leady
Technologie celého světa: Ticho!

Technologie celého světa: Ticho!

13.03.2023
5 min.
Reading Time: 4 minutesReading Time: 4 minutesReading Time: 4 minutesReading Time: 4 minutesReading Time: 4 minutes
Aspoň na chvilku… Práce a život v digitální době mají svoje nesporné výhody: můžeme se připojit v podstatě kdykoliv a odkudkoliv. Na druhou stranu nás ale technologie taky lépe doženou. Jak jim uniknout? Těžko. Postupně se ale můžeme naučit, že být offline je v pohodě.

Vypínám svět, jsem offline

Docela užitečným návykem ve světě, kde mají wifi i hodinky nebo lednice, může být vědomý čas offline. Mezinárodní studie ukazují, že se jednotlivci, kteří si občas odpočinou od sociálních sítí a digitálního světa, mohou cítit šťastnější a méně stresovaní. Pravidelné offline aktivity, jako čas v přírodě nebo work-out, mohou pomoci najít nebo upevnit balanc mezi pracovním a osobním životem.

Zdá se to jako hračka, prostě vypnout nebo odložit mobil a neřešit nic. Ale popravdě: kdo to dá? Většina lidí pracujících převážně online má problém ignorovat notifikace, potřeba neustále hlídat, zda se “něco neděje” nás může ovládat. Jenomže ono se pořád něco děje. Svou taktiku, jak na chvíli vypnout shrnul šéf recruitmentu, Honza Fojtů:

“Řídím se myšlenkou, že je na mně, kdy a na co odepíšu. Social media nechtějí nic jiného než naši pozornost, čas nebo něco prodat. Všechny ty aplikace a platformy nás nutí neustále odepisovat a neustále sahat na telefon. Statusy jako ‘zobrazeno’, ‘odesláno’ a ‘přijato’, nás nutí ihned odepsat. A okolí na nás může začít tlačit a vyvozovat z toho mylné závěry: ‘Vždyť jsi to viděl a nic jsi mi neodepsal = seš na mě naštvaný?’”

A ruku na srdce, plno z nás neumí vypnout ani na dovolených. Podle výzkumů se u mnoha lidí, kteří pracují na dovolené, uplatňuje tzv. FOMO (Fear of Missing Out – strach z toho, že nám něco uteče). Vědci z Michiganské univerzity přišli na to, že člověku v běžném pracovním životě stačí hodina denně v přírodě pro “reboot” mozku. A co se týká dovolené, některé velké společnosti dokonce poskytují svým zaměstnancům finanční příspěvěk na dovolenou nad rámec placeného volna, aby během dovolené skutečně vypli a nepracovali. Jednoduše jim platí za nicnedělání. A dělají dobře, podle výzkumů potřebuje lidský mozek alespoň dva týdny dovolené, aby dokázal vypnout a regenerovat.

Být offline je zkrátka v pohodě

A výhody? Ty jsou samozřejmě oboustranné – zaměstnanec si odpočine, sníží svoje šance na vyhoření a další psychické potíže. Zaměstnavatel získává pracanta plného energie (no, na míře plnosti taky záleží, s kým na dovolenou člověk vyrazí), u kterého je menší šance, že dospěje k demotivaci a touze po změně zaměstnání.

Další z možností, jak uniknout neutichajícímu šumu technologií může být delší pracovní volno – sabbatical…

Kde se vzaly sabbaticaly?

Sabbaticaly, tedy delší volno, jsou stále populárnější. V dnešní době je to jeden ze způsobů, jak uniknout stereotypu každodenního, hlavně pracovního, života. Pokud člověk není rentiér nebo dědic fantastického majetku, zřejmě je odkázán na práci, která je sice zdrojem financí, ale často taky stresu. Smyslem sabbaticalu může být zaměření se na osobní rozvoj nebo vzdělávání se. Obecně se můžeme setkat se třemi typy delšího pracovního volna: akademickým nebo pracovním sabbaticalem a s delším volnem po vyhoření.

Akademický nebo pracovní sabbatical?

Sabbatical sám o sobě pochází právě z prvně jmenovaného akademického prostředí. Jde o delší placené volno, které má sloužit ke vzdělávání, výzkumu, psaní odborných knih nebo externí výuce. Takže to není tak úplně volno, ale rozhodně jde o narušení stereotypu a je možné se během něj “odpojit”.

Z akademického světa se sabbaticaly dostaly i do oblasti pracovní, hlavně do korporátního světa. Bílé límečky mohou jako benefit využít delší volno k vlastním projektům nebo odpočinku. Tyhle sabbaticaly bývají většinou neplacené, takže si jen málokdo může dovolit na něj odejít ze dne na den. Upřímně, málokomu by to asi šéf toleroval. Takže je potřeba se na volno připravit a mít finanční rezervu, která pokryje výdaje během doby bez příjmu.

Oba výše zmíněné formáty nejsou časem pro poflakování, ale jejich přínos by měl pocítit jak ten, kdo se na sabbatical odebere, tak jeho zaměstnavatel, popřípadě firma či byznys. Ze sabbaticalu by se měl člověk vracet nabitý novými vědomostmi, s novou energií a nápady. A to všechno je docela výhodná investice zpět do firmy nebo na katedru.

Třetí formát možná ani nemůžeme nazývat sabbaticalem, ale paradoxně je to asi nejčastěji skloňovaná situace. Jde o případ, kdy už člověk nemůže efektivně pokračovat a tzv. vyhoří nebo k tomu má minimálně nakročeno. Obvykle jde o ztrátu motivace, stres, fyzickou i psychickou únavu a podobně… Jde tedy spíš o čas, kdy si dotyčný líže rány a snaží se posbírat zbytky příčetnosti, aby mohl ve své práci pokračovat nebo najít sílu zaměstnání změnit.

Duševní zdraví až na prvním místě

Péče o psychiku už není zdaleka tak tabu jako v “předpandemickém” období, proč tedy nutnou duševní rekonvalescenci schovávat za sabbatical? Samotný pojem sabbatical totiž znamená “tvůrčí volno”, což je asi to poslední, co se člověku chce, když mu dochází nebo už úplně došla šťáva. Je pro nás stále představa delší “neschopenky” z psychických důvodů tak vzdálená? Přitom vyhoření nebo ztráta motivace jsou poměrně běžnými jevy napříč pracovním trhem. A jasně, bylo by nejlepší se tomu vyhnout. Tím největším chytákem je, že si příznaků často dřív všimne naše okolí než my sami, a když zpozorníme, může už být pozdě.

O duševní pohodu v pracovním zápřahu přitom můžeme pečovat poměrně snadno, a máme na to i data! Podle výzkumů je fajn se alespoň jeden den v týdnu odpojit a být offline. Odborníci také doporučují pobyt v přírodě, klidně v průběhu pracovního dne, pro obnovení schopnosti koncentrace. Tyto drobnosti pro sebe můžeme udělat a být tak ready na všechny nové pracovní výzvy. Být offline je totiž v pohodě.

31 352

Titánů, kteří se
k nám přidali

660

Klientů, kteří se
k nám přidali

435 090

Úspěšně dodaných
man-days